Jdi na obsah Jdi na menu
 

Podél Labe do Krkonoš

Přestože Labská cyklostezka není nijak bajkersky zajímavá, občas ji použiju jako rychlou cestu pro návrat z jiných cest. Hlavně večer nebo v noci, protože přes den to moc rychlé není. A když jsem jezdil tyhle kousky, napadlo mě projet ji celou. Už dříve jsem projel část do Drážďan a když jsem přemýšlel o delším úseku směrem po proudu nenapadl mě lepší cíl než zase Drážďany. Tak jsem hledal vhodný cíl proti proudu. A tím cílem byl jak jinak než pramen Labe. Vlastně na kole k prameni nemůžu, tak to zkusím, kam to jde.

Cestu do Kolína už znám tak si to zkrátím, abych měl dost času na zbytek trasy. Původně jsem čekal na dobrou předpověd počasí - teplá noc a bez deště. Pak jsem uznal, že té se jen tak nedočkám, a tak jsem to omezil - bez deště. Nakonec jsem se rozhodl jet 28.7.2012. Po problémech s plášti (možná o nich taky něco napíšu) jsem obul k první jízdě Hutchinson Cougar - jedny z nejtežších plášťů, které jsem jezdil, ale nechtěl jsem čekat na jejich otestování.

Před samotnou cestou jsem opět naplánoval dřívější budíček. Tentokrát 2:00. Ve 3 hodiny jsem byl na cestě. Už od prvního šlápnutí bylo znát, že Cougar nebyla dobrá volba, ale vracet už se nebudu. Taky mi ze začátku nebylo úplně nejlíp od žaludku. To asi ta půlkilová vánočka ve 2 v noci. Obvykle snídám později. Než jsem dojel do Kolína bylo všechno v pohodě, žaludek se vzpamatoval a závaží na ráfcích jsem ani nevnímal. To bylo těch osvědčených 100 km na rozjetí. A hlavní část cesty může začít. Začala trochu typicky pro většinu cyklotras. První odbočka mě navedla na hlavní silnici, ale chyběla už značka zpátky k Labi. To jsem pochopil až v další vesnici a tak jsem jel zpátky do Kolína. Čekal jsem vyasfaltovanou dálnici, ale překvapilo mě, že jedu po loukách, polních a lesních cestách, a kdyby se občas nepřejížděla silnice, tak jsem ani nejel po asfaltu. Bohužel ani na tomhle povrchu Cougar nenadchnul. Nedržel snad na ničem, možná jen na tom asfaltu.

Celá cesta probíhala v pohodě, bylo teplo, svítilo sluníčko. Dával  jsem pozor na značky a tak ani bloudění moc nebylo. Za zmínku stojí snad jen úsek před Smiřicemi, kde jsem značku cyklotrasy nenašel, ale byla tam turistická. Ta mi nevadí a vedla taky do Smiřic, tak se tam pak napojím. Bohužel jsem netušil co mě čeká. Na několika stovkách metrů jsem nejřív přenášel přes spadlé stromy. Už to mě nebavilo, ale dalo se to. Následovala část, kde jsem musel kolo proplést mezi větvema a to už byla skoro akrobacie. Trochu se zpožděním jsem se do Smiřic dostal a pokračoval dál. Cesta vedla spoustou měs, tak nebyl ani problém s jídlem a pitím.

Při příjezdu do Vrchlabí bylo zataženo, začal foukat vítr a vypadalo to na bouřku. Ale pokračoval jsem dál směrem na Špindlerův Mlýn. V Herlíkovicích už začalo pršet, schoval jsem se do autobusové zastávky a čekal. Během deště jsem zvažoval možnosti. V dešti dál nepojedu, v předpovědích byly jen přehánky, tak počkám. Po 40 minutách přestalo pršet a vydal jsem se dál. Dojel jsem do Špindlerova Mlýna, odkud by se dalo pokračovat dál, ale vzhledem k ochraně uzemí jen tam a zase zpátky a tak jsem dál podle Labe nepokračoval. Zase vysvitlo sluníčko a tak jsem chtěl vystoupat k nějakým výhlídkám. Vybral jsem cyklotrasu směrem na Benecko, ale než jsem vystoupal nahoru, bylo zase zataženo a všechno v mracích. Cestou jsem stihl několik drobnějších přeháněk, z Benecka jsem jel po mokré silnici a v dálce viděl blesky. Snad se tomu vyhnu. U Jilemnice jsem dokonce najel na suchou silnici, ale po chvilce další průtrž. Stihl jsem se schovat pod stříškou opuštěné chalupy. Když přestalo pršet pokračoval jsem dál. Ale za chvíli zase drobný déšť. Nemůžu se pořád schovávat, to bych nikam nedojel, ale tohle se ještě dalo. Postupně pršelo pořád víc, až už mi to bylo jedno. To co jsem zažil cestou ze Semil do Turnova bylo o něčem jiném a těžko se to popisuje. Blesky měli takovou intenzitu, že bylo chvíli vidět jako ve dne. Průjezdy zachránky a hasičů taky na jistotě nepřidávaly. Prostě to počasí nevyšlo jak jsem si představoval. Aspoň, že bylo teplo. Za Turnovem postupně přestávalo pršet a zbytek cesty už byl v pohodě a užil jsem si noční jízdu. Stejně jako při 24 hodinovkách se mi k ránu zavíraly oči. Nějak si nevybavuju cestu do Bakova. Potom jsem párkrát zastavil a užíval si tu parádní noc, tak jak jsem si ji představoval. Sice trochu pozdě a ještě trochu ve vlhku, ale stálo to za to.

Celá cesta mi potvrdila, že na uzemí Čech můžu naplánovat jakýkoliv výlet. Na druhou stranu celodenní jízda ve spojení se dvěma nočními není úplně ideální. Možná to zkusím někdy příště opačně - vyjet odpoledne a přijet dopoledne, i když to má taky svoje nevýhody, tak uvidím.

A na závěr jako obvykle pár čísel:

Na cestě jsem byl od 28.7. 2:55 do 29.7. 4:05

Ujeto 437 km za 20 hodin a 30 minut

Trasa: Mělník - Byšice - Lysá nad Labem - Nymburk - Kolín - Týnec nad Labem - Valy - Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Dvůr Králové nad Labem - Hostinné - Vrchlabí - Špindlerův Mlýn - Benecko - Semily - Turnov - Mnichovo Hradiště - Bakov nad Jizerou - Bělá pod Bezdězem - Katusice - Mšeno - Kokořín

Hlavní část cesty tvořila cyklotrasa č. 24 - 1. část - 2. část

Pár fotek z cesty je tady.