Jdi na obsah Jdi na menu
 

Český les

Když jsem napsal, že cestování po Českém lese nebude tak zajímavé, tak jsem se dost spletl. Čísla v úvodu to můžou potvrdit. A to ještě dodám, že mohly být ještě vyšší. Původně jsem chtěl absolvovat přejezd Českého lesa jako celovíkendovou jízdu. Když jsem se dozvěděl o koncertě Alphaville v Chebu, napadlo mě to zkombinovat. A tak jsem se rozhodl, zůstat tam víc dnů a projet i něco dalšího.

1. den (čtvrtek 26.4.) byl tedy jen přesun na místo. Cesta do Chebu byla samozřejmě taky na kole. A protože to bylo jen do Chebu (původní odhad do 200 km) nemusel jsem ani vyjet brzy ráno jako na jiné akce. Až před Karlovy Vary to bylo po silnici, potom začala trochu turistika. Vyjel jsem si na Andělskou horu a projel několik vyhlídek v okolí Karlových Varů. S plným batohem (25 litrů, nemám váhu, ale asi by to byl zajímavý údaj) to bylo dost náročný do kopce, ale i sjezdy byly takový jiný. Od KV to už byla podél Ohře celkem rovina a večer jsem po krátkém hledání správné ulice dorazil na místo.

2. den se konal koncert. Začínal ve 20:00, tak jsem musel upravit trasu, abych ho neprošvih. Projížděl jsem tedy jen blízké okolí. Měl jsem v plánu 2 malé okruhy. Jeden směrem k Aši a druhý k Mariánským lázním. Hned za Chebem jsem začal rozhlednou na Zelené hoře a pokračoval po bývalých vojenských cestách do Aše na další rozhlednu. Zpátky to bylo  zvlněným terénem, a tak když jsem se blížil k poslednímu cíli (rezervaci Soos), zjistil jsem, že už musím zpátky a druhý okruh ani nezvládnu. On ten jeden okruh byl asi 3x delší než jsem čekal a taky kopečky byly prudší. Slibný úvod, už jsem se těšil na pokračování.

3. den patřil hlavnímu plánu - přejezd Českého lesa. Napojil jsem se opět na starou vojenskou cestu (signálku) a po ní jel většinu severní části Českého lesa. První větší stoupání (asi 6 km s průměrným sklonem 10 %) bylo na Dyleň (bývalý vojenský objekt, dnes vysílač, ze kterého vysílá také rádio pořádající koncert Alphaville) a byla to jen rozcvička na zbytek cesty. Rovná cesta, která vede přímo lesem bez ohledu na kopce. Takže 15-20 % klesání, potom stejné stoupání. Jako na horský dráze. Asi po 30 km téhle zábavy (asi po 60 km celkem) mi ve 30°C došlo pití a byl problém. Český les má velkou výhodu v tom, že desítky kilometrů nepotkáte člověka, ale ani stánek s občerstvením. Naštěstí cesta už nebyla tak extrémní, vedla převážně z kopce oklolím bývalých hutí až do Rozvadova. Tam jsem doplnil pití a mohl pokračovat. Zase kolem hutí a bývalých vesnic, přes další kopečky do hraniční vesničky Lísková. Tam začal nejdelší výjezd výletu na nejvyšší vrchol Českého lesa - Čerchov. Během 10 km výjezdu mi znovu došlo pití, ale na vrchol už to nebylo daleko a pak mě čekala jen cesta dolů. V Klenčí pod Čerchovem jsem doplnil zásoby, a protože bylo už pozdě (Čerchov jsem stihl už při západu slunce), spěchal jsem zpátky nejkratší cestou po silnici. Celá trasa měřila celkem 258 km, nastoupal jsem 3854 m a zvládl jsem ji za necelých 13 hodin čisté jízdy. Velký vliv na to měl návrat po silnici a 120 km pod 5 hodin. A spotřeba pití (ionťák, čaj, cola) nakonec byla jen 8 litrů.

4. den jsem se vracel domů.  Noční sprint a 5 hodin spánku nebyly úplně ideální podmínky pro návrat a první kilometry jsem to dost cítil, ale přesto jsem absolvoval ještě část druhého okruhu, který jsem měl v plánu v pátek. Při stoupání na Kladskou jsem se pěkně rozjel, takže zbytek cesty se mi jelo v pohodě. Až do setmění, kdy se výrazně ochladilo a svaly nechtěly pracovat tak jako ve dne.

Celý víkend znamenal spoustu zážitků a inspiraci na další akce. A taky potvrzení, že mě takové cestování baví víc, než nějaké závody. Během sobotní noci jsem si liboval v teplotách, které jen vyjímečně klesaly pod 17°C a říkal jsem si, že to jsou ty správné podmínky pro noční jízdu. Myslel jsem hlavně na cestu podle Labe do Krkonoš. Třeba to bude další delší výlet.

A na závěr data:

1. den - 217 km - 2711 m

2. den - 90 km - 1352 m

3. den - 258 km - 3854 m

4. den - 237 km - 2482 m

Fotky jsou na Rajčeti mezi ostatními dubnovými fotkami.